Dvůr Králové nad Labem se dlouhodobě nachází ve zcela paradoxní situaci, a to především při srovnání s dalšími městy Královéhradeckého kraje. Nikomu jistě neunikla skutečnost, že zatímco Dvůr, významné mikroregionální centrum, na realizaci krytého bazénového areálu stále čeká, srovnatelná či daleko menší sídla jím již dávno disponují.
Tento infrastrukturní dluh (krásně ilustrovaný orientačním seznamem, do kterého spadají Dobruška, Hořice, Jičín, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou či Vrchlabí) tak vytváří propast mezi námi a zbytkem regionu, která se každoročně prohlubuje. Přitom je to právě otázka občanské vybavenosti a pokroku, která přispívá k prevenci vylidňování, neboť napomáhá zvyšovat kvalitu života obyvatel v tom nejobecnějším slova smyslu. Pokud není město schopno nabídnout novodobou sportovní infrastrukturu, ztrácí svou prestiž i atraktivitu nejen pro mladé rodiny s dětmi, ale i pro širší část populace, což ve svém důsledku nepřispívá k potenciálu regionálního rozvoje. Fotbalovou terminologií řečeno: pokud chceme kopat první ligu s Trutnovem, Náchodem a „městem pohádek“ Jičínem, je moderní krytý bazén nezbytností.
Sociologickým pohledem nejde jen o pouhou vodní plochu, ale o místo klíčové pro socializaci, neboť se zde setkávají lidé bez ohledu na svůj věk, pohlaví, sociální původ, politické přesvědčení či náboženské vyznání. Tento veřejný prostor tak ve své podstatě přirozeně slouží k upevňování kolektivní identity celého Královédvorska, což je v kontextu roztříštěného, digitalizovaného a globalizovaného světa nenahraditelnou nutností. Jinými slovy: společný plavecko-rekreační areál podporuje sousedskou vzájemnost, kdy se z anonymních obyvatel stává opravdová
Královédvorská pospolitost, integrovaná komunita. Absence bazénu
de facto znamená ránu pro sociální zdraví obce i mikroregionu a znemožňuje vytvořit plavecký klub, který by mohl celoročně organizovat svou činnost. S tím je provázáno i ekonomické hledisko, skrze které lze takovouto stavbu interpretovat jako investici do budoucího snížení finančních nákladů spojených s léčbou civilizačních chorob, mezi které patří kardiovaskulární onemocnění, metabolické poruchy či duševní, respektive psychické potíže. Již zmíněné vylidňování pak způsobuje ekonomickou stagnaci, která opět vede k dalšímu úbytku obyvatelstva, čímž vzniká začarovaný kruh.
Otázkou tak není zda ano, či ne, ale kdy.
Quo usque tandem?
Pozn. aut.: Autor si je vědom aktuálně projednávaného záměru v oblasti Tyršova koupaliště a nedávno uzavřené trojstranné dohody mezi městem, soukromým investorem a zoologickou
zahradou, avšak z důvodu předchozích zkušeností s realizací, resp. oddalováním některých projektů, zůstává tato koncepce předmětem spekulací.
Jaroslav Pravoslav Novák